O Temelínu se besedovalo na gymnáziu v Kremsu
Již přes 1500 besed o jaderné elektárně Temelín uskutečnila elektrárenská společnost ČEZ v České republice, Německu a Rakousku. Tyto besedy mají přiblížít zajemcům tolik diskutované energetické zařízení. Nejčastěji se beseduje na školách. Stejně tomu bylo nedávno v rakouském Kremsu nad Dunajem.
Beseda se uskutečnila v místním gymnáziu, kde profesoři Alfred Zeller a Erich Hantusch zařadili besedu o Temelínu a využívání jaderné energie do učebního programu fyziky a studenty na ni připravili. Jadernou elektrárnu představil studentům při neformální besedě vedoucí reaktorového bloku v Temelíně Václav Havlíček. V úvodu připomněl, proč je Temelín bezpečný. V opačném případě by prý na elektrárně nepracoval a ani by nedopustil, aby v její blízkosti žily jeho děti.
Rakouští gymnazisté se představili jako zvídaví studenti, kteří o jaderné energetice chtějí získat další informace. Nespoléhají jen na to, co jim mohou nabídnout učebnice. Studenti se především ptali jaký typ jaderné elektrárny Temelín představuje.Jak dlouho bude v provozu, kolik stojí kilowatthodina vyrobené elektřiny, jak je to s radioaktivitou kolem elektrárny i co řadí Temelín mezi desítku nejlepších evropských jaderných elektáren.
Součástí besed na českých a zahraničních školách je neformální průzkum názorů pomocí dotazníků. Stejný se rozdával i na gymnáziu v Kremsu.
Zajímavé je, že z dotazníků vyplněných rakouskými studenty vyplývá, že největší strach mají z poškození ozonové vrstvy. Za tím je strach z klimatických změn.
Přes rozsáhlou kampaň proti Temelínu až na třetí místo stavějí radioaktivní zamoření v důsledku havárií jaderných elektráren. Na čtvrtém místě jsou pak v Rakousku obavy ze znečištění moří.
„Dívám se na jadernou energetiku pozitivněji,“ řekl jeden gymnazista po informační akci. Podobně vyzněla i anketa mezi přítomnými studenty na téma, co si myslí o využívání jaderné energie.
Ve světě loni přibyly tři Temelíny
Světová energetika posílila loni o jaderné
zdroje odpovídající třem temelínským elektrárnám. Dokončilo se a připojilo k
síti sedm velkokapacitních reaktorů, další byl opětovně spuštěn po rozsáhlé
rekonstrukci. Celkem přibylo 7529 megawattů, což odpovídá polovině celé české
energetiky. Pět reaktorů o výkonu 1381 megawattů bylo naopak odstaveno, takže
celkový přírůstek jaderných zdrojů dosáhl 6148 megawattů, oznámila Mezinárodní
agentura pro atomovou energii MAAE se sídlem ve Vídni.
V jihokorejském Ulchinu, kde se první
tlakovodní reaktor spouštěl v roce 1988, přifázovali pátý a šestý blok, každý o
výkonu 960 megawattů. Třetí tlakovodní reaktor 610 MW připojili do sítě v
jihočínském Čchin-šanu, pátý varný 1380megawattový v japonské Hamaoce a po
jednom VVER-1000 v ruské Kalininské a ukrajinských Chmelnické a Rovenské atomové
elektrárně. Do provozu byl opět uveden třetí z celkem osmi těžkovodních reaktorů
typu CANDU o výkonu 769 MW v elektrárně Bruce na břehu Hořejšího jezera. Radou
technických opatření se zvýšila kapacita několika reaktorů, především švédských,
o celkem 153 MW.
Definitivně uzavřeny byly čtyři 49megawattové
reaktory v britském Chapelcross spuštěné na konci padesátých let a první
dvanáctisetmegawattový reaktor černobylského typu v litevské Ignalině.