O Temelínu se besedovalo na gymnáziu v Kremsu

Již přes 1500 besed o jaderné elektárně Temelín uskutečnila elektrárenská společnost ČEZ v České republice, Německu a Rakousku. Tyto besedy mají přiblížít zajemcům  tolik diskutované energetické zařízení. Nejčastěji se beseduje na školách. Stejně tomu bylo nedávno v rakouském Kremsu nad Dunajem.

Beseda se uskutečnila v místním gymnáziu, kde profesoři Alfred Zeller a Erich Hantusch zařadili besedu o Temelínu a využívání jaderné energie do učebního programu fyziky a studenty na ni připravili. Jadernou elektrárnu představil studentům při  neformální besedě vedoucí reaktorového bloku v Temelíně Václav Havlíček. V úvodu připomněl, proč je Temelín bezpečný. V opačném případě by prý na elektrárně nepracoval a ani by nedopustil, aby v její blízkosti žily jeho děti.

Rakouští gymnazisté se představili jako zvídaví studenti, kteří  o jaderné energetice chtějí získat další informace. Nespoléhají jen na to, co jim mohou nabídnout  učebnice. Studenti se  především ptali jaký typ jaderné elektrárny Temelín představuje.Jak dlouho bude v provozu, kolik stojí kilowatthodina vyrobené elektřiny, jak je to s radioaktivitou kolem elektrárny i co řadí Temelín mezi desítku nejlepších evropských jaderných elektáren.

 Součástí besed na českých a zahraničních školách je neformální průzkum názorů pomocí dotazníků. Stejný se rozdával i na gymnáziu v Kremsu.

 Zajímavé je, že z dotazníků vyplněných rakouskými studenty vyplývá, že největší strach mají z poškození ozonové vrstvy. Za tím je strach z klimatických změn.

Přes rozsáhlou kampaň proti Temelínu až na třetí místo stavějí radioaktivní zamoření v důsledku havárií jaderných elektráren. Na čtvrtém místě jsou pak v Rakousku obavy ze znečištění moří.

 „Dívám se na jadernou energetiku pozitivněji,“ řekl jeden gymnazista po informační akci. Podobně vyzněla i anketa mezi přítomnými studenty na téma, co si myslí o využívání jaderné energie.

 

 

 

 

 

Ve světě loni přibyly tři Temelíny

Světová energetika posílila loni o jaderné zdroje odpovídající třem temelínským elektrárnám. Dokončilo se a připojilo k síti sedm velkokapacitních reaktorů, další byl opětovně spuštěn po rozsáhlé rekonstrukci. Celkem přibylo 7529 megawattů, což odpovídá polovině celé české energetiky. Pět reaktorů o výkonu 1381 megawattů bylo naopak odstaveno, takže celkový přírůstek jaderných zdrojů dosáhl 6148 megawattů, oznámila Mezinárodní agentura pro atomovou energii MAAE se sídlem ve Vídni.

V jihokorejském Ulchinu, kde se první tlakovodní reaktor spouštěl v roce 1988, přifázovali pátý a šestý blok, každý o výkonu 960 megawattů. Třetí tlakovodní reaktor 610 MW připojili do sítě v jihočínském Čchin-šanu, pátý varný 1380megawattový v japonské Hamaoce a po jednom VVER-1000 v ruské Kalininské a ukrajinských Chmelnické a Rovenské atomové elektrárně. Do provozu byl opět uveden třetí z celkem osmi těžkovodních reaktorů typu CANDU o výkonu 769 MW v elektrárně Bruce na břehu Hořejšího jezera. Radou technických opatření se zvýšila kapacita několika reaktorů, především švédských, o celkem 153 MW.
 

Definitivně uzavřeny byly čtyři 49megawattové reaktory v britském Chapelcross spuštěné na konci padesátých let a první dvanáctisetmegawattový reaktor černobylského typu v litevské Ignalině.