Jezdit na naftu a benzín již nestačí

Paliva z ropy lze nahradit, mnohé firmy se pustily do nového byznysu

Až dvacet paliv může najít  řidič v USA na čerpacích stanicích. Tankuje  různé druhy benzínů, nafty, ale také LPG, biopaliv, vodíku a stlačeného i zkapalněného zemního plynu. Je to trend, který na pumpách čeká v nejbližších letech i české řidiče. Podle odborníků se nebude  pravděpodobně jednat o takovou pestrost paliv, jaká je na amerických pumpách, ale nabídka proti té současné se zvýší. 

První pumpa s komplexní nabídkou

Zatím jedinou  pumpou v České republice s komplexní nabídkou benzínu, nafty, LPG  a stlačeného zemní plynu (CNG) je  čerpací stanice firmy Eika na výpadovce ze Znojma směrem na Vídeň. Stala se  první pumpou s  nabídkou v ČR dostupných paliv. Podle předsedy představenstva  Eiky Vladimíra Skoumala na pumpu zatím zajíždějí čerpat plyn především vlastní firemní vozidla. Eika, kromě provozu čerpací stanice obchoduje s hutním materiálem. Občas na pumpu přijedou cizinci, především Italové, kteří přes Znojmo projíždějí.

Na pumpu z firemních vozidel Eiky jezdí Avie s plynovým pohonem, přestavěné Octavie nebo Fiat Multipla s továrním pohonem na CNG. Proti přestavěným vozidlům  s dojezdem asi 200 až 250 km Multipla ujede na plyn přes 600 kilometrů.  Na rozdíl od přestavěných vozidel tento jednopalivový systém Multiply nelze přepnout na benzín. Může proto nastat problém s dojezdem. Další čerpací stanice ne zemní plyn je ve Vídni, na území ČR v Prostějově, v Praze nebo Českých Budějovicích. V tuzemsku chybí síť pump se stlačeným zemním plynem. Aut je také málo, jedná asi o 300 vozidel, z toho je zhruba 130 autobusů, především ekobusů, které jezdí na linkách v severních Čechách, a přestavěné Karosy v několika městských provozech.

 „ Máme připravené další dvě čerpací stanice,“ říká Skoumal k chystanému rozšíření podnikatelského záměru. Jednu z čerpacích stanic plánuje postavit v Brně. Jedná o tom i s Jihomoravskou plynárenskou. Skoumal není sám, který chce podnikat v prodeji zemního plynu pro pohon aut. „ V letošním roce chceme postavit dvě až tři čerpací stanice na stlačený zemní plyn,“ řekl Profitu generální manažer firmy Bonett Václav Holovčák. Bonett úspěšně podniká v alternativních pohonech, staví pro velké nadnárodní distribuční společnosti pumpy na LPG, nyní rozšířuje své podnikatelské portfolio i na zemní plyn.

EU chce v palivech změnu

Podnikatelům, kteří vstupují na nový segment trhu, pomáhá začlenění České republiky  do Evropské unie. Ta chce do roku 2020 nahradit pětinu spotřeby benzínu a nafty alternativními palivy. Polovinu náhrady má zabezpečit zemní plyn, zbytek připadá na biopaliva a  vodík. EU k tomuto cíli vede snaha omezit závislost Evropy na dodávkách ropy, diverzifikovat palivové zdroje a snížit rizika  z výpadků dodávek pohonných hmot. Další důvod spočívá v ochraně životního prostředí, protože například ze zemního plynu pochází jen zlomek emisí ve srovnání s naftou či benzínem.

Náhradu ropných paliv urychluje  cena ropy, která šplhá vzhůru. Běžní řidiči, ale především dopravci, kteří v současnosti mají možnost přepnout  vozidla na alternativní pohon, šetří spousty peněz. Ceny benzínu a nafty totiž vystoupaly k rekordním číslům.Stlačený zemní plyn je v současnosti nejlevnějším palivem, stojí asi 12 Kč za kubík, což je alternativa litru benzínu. Jen o něco dražší je LPG, které lze v  ČR načerpat na zhruba 700 pumpách.

Ekobus ročně šetří tuny emisí

Na nástup zemního plynu v dopravě a dalších alternativních paliv reagují  výrobci. Přesvědčit se o tom mohli na konci  května  účastníci výstavy a konference Evropské asociace vozidel na zemní plyn v rakouském Grazu. Mezi výrobci vozidel s ekologickým pohonem nechyběla  česká firma Ekobus. Představila zde novinku ve svém výrobních programu autobusů šetrných k životnímu prostředí a zároveň s velice dobrou ekonomikou provozu. Jedná se o  nízkopodlažní Ekobus City plus o délce 12 metrů. Nový model autobusu doplňuje dosavadní řadu Ekobusů o délce 9,5 a 10,5 metrů, které  třetím rokem jezdí  v ČR na meziměstských linkách i v městském provozu. I nový Ekobus postavený na bází autobusů SOR ve své konstrukci vychází z již osvědčených komponentů pro plynový pohon. Tím je především plynový motor Cummins s emisními parametry na úrovni Euro 5 a tlakové kompozitní zásobníky francouzské firmy Ulitt. Podle údajů výrobce tento autobus ušetří za rok proti naftovému vozidlu 8 tun emisí.

Mercedes na plyn měl premiéru

Plynový pohon převedli v Grazu  také přední výrobci osobních vozidel. Čerstvou novinkou byl například  seriově vyráběný Mercedes E 200 s pohonem na stlačený zemní plyn, který sjel z výrobních pásů poprvé letos v dubnu. Výstavní premiéru měl právě v Grazu. Tovární výroba je na vozidle na první pohled patrná.  Plynové nádrže jsou u auta elegantně zabudovány do karosérie vozidla, takže nepřekáží v zavazadlovém prostoru. Mercedesu dávají na plyn dojezd  400 kilometrů, ale řidič může i během jízdy přepnout na benzínový pohon.

Původní benzínová nádrž  v autě zůstala, takže akční rádius se výrazně zvýšil. Podle výrobce vůz byl koncipován tak, aby přinejmenším byly zachovány základní provozní parametry tohoto vozidla. Například výkon, rychlost, akcelerace vozu jsou u plynového pohonu Mercedesu stejné jako  na benzín. Řidič navíc získává větší dojezd, výrazně lepší ekologické vlastnosti motoru a podstatně nižší náklady na palivo, které mu vyrovnají zhruba o deset procent větší cenu vozidla s dvoupalivovým pohonem. Ani ostatní výrobci nezůstali za Mercedesem pozadu. Motocykly italské výroby se zabudovanými plynovými nádržemi pod sedadlem jen potvrdily tvrzení expertů, že na plyn může jezdit dobře  všechno.

S plynovou verzí přišel i Volkswagen. Dodávku na plyn představil  v Rakousku Ford prostřednictvím českého prodejce firmy Milox. Tato společnost nabízí společně s čerpacími stanicemi plynové dodávky i na českém trhu.

Firma Opel nabídla ze svého výrobního programu zájemcům hned  dva modely vozů s pohonem na stlačený plyn,Opel Astra a Opel Zafira. Podobně jako u většiny  ostatních aut představených v Grazu se jedná o továrně vyrobená vozidla s dvoupalivovým systémem. Nádrž na plyn umožňuje dojezd  250 až 300 km, auta mají ještě menší nádrž na benzín, která nabízí ujet dalších 150 kilometrů.  Podle odborníků  plynové Astry nebo Zafiry se hodí především do měst nebo příměstkých provozů, lze je využít i jako menší dodávky. V Grazu několik Zafir s plynovým pohonem jezdí jako taxíky. Řidiči si nemohou plynový pohon vynachválit, s  plynovým autem se jim jezdí lépe než na benzín. Problémem je, že i továrně vyrobená plynová Zafira má pro město menší dojezd, než by taxíkář potřeboval. Musí zajet častěji k pumpě. Když je ve městě pouze jedna, a to je případ Grazu, může to někdy způsobit  problém.

Obor čeká expanze

 Průmysl, který je spojen s nástupem alternativních paliv, především zemním plynem, nabírá rychle obrátky. Bylo to patrné i na výstavních stáncích  komponentů plynových motorů a dalšího příslušenství. Před deseti lety, kdy Evropská asociace vozidel na zemní plyn začínala svou činnost, doprovázely konferenci odborníků jen malé stánky s malou ukázkou výrobků. Za deset let firmy výrazně rozšířily výrobní program, ale také ekonomicky posílily. Nárůst tržeb je čeká patrně v nejbližší budoucnosti. Během 15 let se má například  v Německu zvýšit počet aut jezdících na plyn ze současných 20 000 vozidel na šest miliónů. V Itálii, kde jezdí nyní 400 tisíc aut na CNG, což je nejvíce v Evropě, stoupne jejich počet v roce 2020 na 4,7 miliónů vozidel. Podobný počet vozidel bude jezdit ve Francii. V České republice by mělo stát v roce 2020 asi 400 čerpacích stanic na zemní plyn a jezdit několik set tisíc aut na toto ekologické palivo.

Autobusů na plyn přibylo 

Přelom v nabídce plynových autobusů přinesl Autotec 2004.

Ještě před několika lety nebyl na českém trhu k dostání továrně vyrobený  autobus s plynovým pohonem.Autotec nabídl hned tři tyto autobusy od tuzemských firem. Kromě Ekobusů, kterých jezdí v ČR již padesát, přichází nově  na trh s plynovým autobusem firma Tedom. Do nerezové karosérie autobusu, vyrobené v Letohradských strojírnách v Žamberku a určené pro italský trh, montuje vlastní plynový motor. Tedom jej vyvinul v jablonecké motorárně bývalého Liazu, kterou koupil.

Plynový motor se vyznačuje velice nízkými emisemi, již v současnosti plní normy Euro IV. Předběžná cena autobusu se pohybuje kolem 6,5 milionů korun, což je méně než chce  zahraniční konkrunce. Plynový motor o obsahu zhruba 12 litrů dává výkon 210 kW. Motor se vyrábí ve variantách horizontálního i vertikálního umístění do vozidla. Tři nádrže na střeše autobusu umožňují dojezd 450 kilometrů. Podle generálního ředitele Tedomu Josefa Jelečka plynový autobus by se mohl uplatnit například na italském trhu. „ Autobus si chceme vyzkoušet především sami,“ vyjádřil se, že firma nespěchá s prodejem. Upozornil, že vývoj motoru je financován pouze ze zisku, firma si nemusela  na to půjčovat, proto má čas. Až do koupi jablonecké motorárny se Tedom věnoval pouze výrobě kogeneračních jednotek na zemní plyn a bioplyn. Z malé firmy, která začínala s motory z Favorita, vyrábějícími souběžně teplo a elektřinu, se vypracovala ve společnost, která má nyní 700 lidí a tržby kolem miliardy korun.

Plynový motor Tedom použila zlínská firma Zliner také do Karosy, která prošla generální opravou. Na rozdíl od dříve přestavovaných Karos, kterých jezdí v ČR ještě několik desítek, tato variansta nabízí zástavbu  továrního motoru do karosérie autobusu. Motor se tedy nepřestavuje. Za menší prostředky, než co by stál nový autobus, to umožní desítkám dopravců plynofikovat autopark zároveň s generálními opravami vozidel. Zliner má s tímto podnikatelským program úspěch na Slovensku, kde přestavuje starší Karosy na plynový pohon. Například bratislavský dopravní podnik chce plynofikovat 300 autobusů. Vloni tam Zliner dodal mimo jiné 15 kloubových autobosů s pohonem na stlačený zemní plyn.